ECOBAT již v minulém roce na svých stránkách shrnul návrh nařízení Evropského parlamentu a nastínil potenciál oběhového hospodářství pro baterie. O připravovaných nařízení se v tomto týdnu zmínil i Jan Maršák, ředitel odboru odpadů MŽP, který na svém IN profilu aktuálně informoval „Nové nařízení o bateriích se stává jedním z klíčových předpisů v oblasti cirkulární ekonomiky, kterému se věnuje stávající předsednictví Francie a který bude v druhé polovině letošního roku přebírat Česká republika v pokročilé fázi legislativního procesu„. Jeho informace byly doplněny odkazem na webové stránky Ministerstva ŽP, na kterých naleznete prezentaci, která zazněla na 7. ročníku konference čisté mobility a stručně shrnuje rozsah nového nařízení. Závěrem pak Maršák dodává „Samozřejmě konečná podoba nařízení, která bude přijata, se může v řadě aspektů lišit, nicméně rozsah zůstane v zásadě zachován“.
V následujícím textu najdete původní znění článku, který byl publikován v únorovém čísle (2/2021)Odpadového fóra. Petr Kratochvíl, jednatel společnosti ECOBAT, v něm shrnul nejzásadnější změny, které má nové evropské nařízení přinést. Vyjádřil se také k některým navrženým opatřením jak osobně, tak i jako zástupce kolektivního systému ECOBAT.
Co se chystá na baterie?
Po dlouhých přípravách Evropská komise zveřejnila dne 10. prosince 2020 Návrh nařízení EP a Rady o bateriích a odpadních bateriích, kterým se ruší směrnice 2006/66/ES a mění nařízení (EU) č. 2019/1020. V historii environmentálního práva EU to bude již třetí ucelená právní úprava této problematiky. Deklarovaným cílem je zvýšit environmentální udržitelnost baterií po celou dobu jejich životního cyklu a tím přispět k naplnění cílů Evropské Zelené dohody.
Klasifikace baterií a jejich definice
Vedle tří stávajících skupin baterií (přenosné, průmyslové a automobilové) je nově navržena nová skupina trakčních baterií pro elektrická vozidla. Je to logické opatření s ohledem na prudký rozvoj elektromobility, protože velké lithiové baterie se stanou do 10 – 15 let dominujícími bateriemi v rámci zpětného odběru. Je navrženo i upřesnění definice přenosných baterií, jejichž hmotnost by neměla překročit 5 kg. Toto opatření zřejmě reaguje na to, že v některých zemích je snaha započítávat do skupiny přenosných baterií i velké průmyslové baterie a tím si ulehčit plnění povinné sběrové kvóty.
Sběrové kvóty
Snahou je navýšit povinné sběrové kvóty pro přenosné baterie ze současných 45% na 65 až 75% během několika málo let. Tyto návrhy považuji za nadměrně ambiciózní. Problémem je i stávající metodika výpočtu, kdy sběrová kvóta je stanovena jako podíl na tříletém průměru přenosných baterií uvedených na trh. Odborná studie agentury Mobius jasně dokázala, že životní cyklus všech typů přenosných baterií je mnohem delší než tři roky. Množství uváděných baterií na trh nekoresponduje s množství odpadních baterií. Příslušné nařízení připouští do budoucna změnu metodiky, kdy základem pro výpočet by bylo množství baterií dostupných pro sběr. ECOBAT jednoznačně podporuje co nerychlejší změnu nevyhovující metodiky.
Druhý život baterií
Návrh nového Nařízení obecně podporuje znovupoužití elektrických článků a baterií. ECOBAT se této problematice již intenzivně věnuje. Vidíme velký environmentální potenciál zejména ve využití již nefunkčních trakčních elektrických článků pro méně náročné stacionární aplikace. Preferovali bychom, aby příprava na re-use baterií nebyla pokládána za nakládání s odpadem. Nevznikaly tak bariéry pro jejich rozvoj v podobě nových administrativních povinností.
Snadná vyjímatelnost baterií
Jednoznačně podporuji všechna opatření směřující k tomu, aby přenosné baterie mohly být snadno a bezpečně vyjmuty z elektrozařízení. V současné době jsme svědky masivního porušování této povinnosti. Současný stav většinou nevyhovuje. Baterie často nelze z výrobků snadno vyjmout, při demontáži dochází k jejich poškození, vzplanutí a následným požárům. Problematika se však rovným dílem týká výrobců elektrozařízení. Legislativní opatření by tak mělo být doplněno do Směrnice EU o EEZ a do technických norem pro sběr, logistiku a úpravu elektroodpadu (EN 50625-1).
Recyklační účinnost
V Nařízení se navrhuje navýšení kvót pro recyklační účinnost, přestože obecně panují velké pochybnosti o stávajícím plnění. Zpracovatelé baterií sice reportují každoročně plnění minimální recyklační účinnosti místně příslušným orgánům, výrobcům či kolektivním systémům, ale správnost těchto reportů není téměř nikdy ověřována. ECOBAT by preferoval variantu stanovit cíle pro minimální materiálové využití strategických či kritických kovů (např. Li, Co) obsažených v bateriích před stanovením nereálných celkových recyklačních kvót.
Zákaz nebo útlum nenabíjecích baterií
V návrhu Nařízení je počítáno od roku 2030 s postupným útlumem výroby a prodeje nenabíjecích baterií. Takové opatření nebylo nikdy přesvědčivě odůvodněno. V uplynulých dvaceti letech se podařilo téměř úplně eliminovat v přenosných bateriích nejtoxičtější kovy. Stávající látky obsažené v běžných zinkových a alkalických bateriích (Zn, Mn a Fe) nepatří mezi kritické suroviny ani toxické látky. Zvýšené používání dobíjecích baterií sice prodlužuje jejich životnost, ale na druhé straně lithiové akumulátory obsahují nebezpečné látky po stránce jejich snadné hořlavosti.
Povinný podíl recyklátů v bateriích
Návrh takového opatření je jistě v souladu s principy cirkulární ekonomiky, ale nedokáži si dost dobře představit praktickou proveditelnost takového opatření a sledování jeho plnění. Hlavními výstupy z recyklace baterií jsou nejrůznější kovy, které následně vstupují na celosvětový trh s kovy. V nabídce kovů nelze rozlišit, zda pochází z recyklace či primární těžby.
Sdílení informací o bateriích
Novou povinností výrobců bude sdílet technické informace o všech průmyslových a trakčních automobilových bateriích uváděných na trh prostřednictvím on-line přístupné databáze. Každá taková baterie pak získá svůj „cestovní pas“ platný po celou dobu jejího životního cyklu. Toto opatření jistě pomůže všem, kteří se věnují přepravě, recyklaci, repasování, znovupoužití a potřebují dnes zoufale chybějící data.
Bezpečnost baterií
Za překvapivé považuji, že otázka požární bezpečnosti baterií a akumulátorů je v návrhu Nařízení řešena jen okrajově. Požáry při skladování, přepravě či recyklaci lithiových baterií v současné době trápí téměř každou firmu, která se zabývá zpětným odběrem baterií nebo elektrozařízení. Za jediné důsledné řešení tohoto problému považuji zakázat použití snadno hořlavých látek pro výrobu nových baterií podobně jako je zakázáno používat pro výrobu většiny baterií rtuť nebo kadmium.
Celý článek najdete v čísle časopisu Odpadové fórum.
