Výzvou v oblasti recyklace je zvýšení opětovného využití lithia z baterií, což se nyní téměř neděje. ČTK to sdělil Petr Kratochvíl, jednatel společnosti Ecobat, která se zabývá zpětným odběrem baterií. Vzhledem k nárůstu využití lithiových baterií bude podle Kratochvíla třeba výstavba také nových recyklačních zařízení. V Česku dosud kapacity pro recyklaci baterií do elektromobilů chybí úplně. Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) se očekává, že zájem o zpracování tohoto odpadu stoupne s rostoucím množství lithiových baterií. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš minulý týden podepsali memorandum o podpoře plánovaného projektu továrny na lithiové baterie do elektromobilů v ČR.
Není recyklace jako recyklace
Podle Kratochvíla se nyní lithium obsažené v bateriích v podstatě znovu nevyužívá. „Ten recyklační proces je dost náročný. Technicky to samozřejmě zpracovatelé umí, ale problém je, kdo to zaplatí. Nevyplatí se to. Zatím jsou zdroje lithia, řekněme, levnější než aby se to získalo z té baterie,“ popsal Kratochvíl. Další výzva podle něj je, že v důsledku rozvoje elektromobility i využití lithiových baterií v mobilech, počítačích či elektromobilech jejich počet rapidně roste a chybí zpracovatelské kapacity.
„Třeba v České republice přestože tady byly pokusy vyvinout nějakou technologii, nejsou. Nemáme fabriku, nebo recyklační závod, kam bychom ty baterie mohly k recyklaci poslat,“ podotkl jednatel. Ondřej Charvát za MŽP napsal ČTK, že se očekává, že s nárůstem množství lithiových baterií bude zájem investorů o zpracování tohoto odpadu stoupat. „Podle našich informací jsou některé projekty již připravené, a ve chvíli kdy bude na trhu baterií více, plánují (společnosti) vybudovat recyklační linku i v ČR – například Kovohutě Příbram,“ sdělil Charvát.
K samotnému procesu recyklace pak Kratochvíl dodal, že ze všech baterií se při recyklaci získávají kovy. „V podstatě v Evropě platí směrnice, podle níž se z baterií má získat minimálně 50 procent z hmotnosti baterie. Jsou tam i nějaké plasty, jsou tam nějaké organické chemikálie. Tak je to poměrně náročný cíl,“ popsal Kratochvíl. „A v současné době, myslím, není ani dobrý přehled, jestli se toto plní. Takto zní zákon – že 50 procent z hmotnosti baterie se má získat zpět. Ale není úplně jasné, jestli se to daří,“ míní jednatel. „V případě kovů, o které se jedná v bateriích do elektromobilů, se kobalt a nikl hodně používají zpátky pro výrobu baterií,“ poznamenal Kratochvíl. Mangan, který se získává z běžných spotřebitelských baterií, pak bývá využit třeba při výrobě oceli.
A co zbytek Evropy?
Podle návrhu Evropské komise o bateriích a odpadních bateriích z roku 2020 se má míra recyklace lithiových baterií a akumulátorů pro elektromobily zvýšit na 65 procent v roce 2025 a na 70 procent v roce 2030. Od roku 2030 by akumulátory měly obsahovat 12 procent kobaltu, čtyři procenta lithia a čtyři procenta niklu z odpadu. V plánu je pak další zvyšování míry recyklace.
Ohledně možné spolupráce s automobilkami Kratochvíl řekl, že Ecobat je člen evropské organizace firem, která má smlouvu s jednou automobilkou. Podrobnosti však uvádět nechtěl. „Projekt teď teprve nabíhá. Mám pocit, že ty automobilky, zatím co od nich slyšíme, si tu problematiku chtějí řešit sami. A to z toho důvodu, že jsou si vědomy, že baterie obsahují kovy, které jsou cenné a kterých třeba v budoucnu, nebude dostatek. Chtějí si udržet celý cyklus baterie pod svou kontrolou,“ shrnul jednatel.
Je 2nd life baterie řešení?
Štěpán Řehák za společnost Škoda Auto ČTK napsal, že pro vysloužilé lithiové baterie společnost připravila tzv. 2nd life program. „Kde baterie se zůstatkovou kapacitou využíváme prostřednictvím partnerské firmy, pro stavbu energetických úložišť. Baterie, které nelze v energetickém úložišti využít, pak Škoda převáží k pěti evropským recyklačním partnerům,“ popsal mluvčí. Řehák také napsal, že ŠKODA s koncernovými kolegy pilotuje vlastní recyklační zařízení v dolnosaském Salzgitteru.
Kratochvíl také uvedl, že problémem v oblasti recyklace je i zajištění bezpečného skladování baterií. Připomněl, že v Česku od letošního ledna platí nový zákon (o výrobcích s ukončenou životností pozn. redakce), v němž jsou podle Kratochvíla už obsaženy technické podmínky pro uskladnění lithiových baterií. Zároveň se o směrnici pro baterie jedná i na evropské úrovni. „A tam je ta otázka bezpečnosti řešena velice okrajově,“ míní Kratochvíl. Vzorem by podle něj mohl být předpis ADR (Accord Dangereuses Route) o silniční přepravě nebezpečných věcí.
